svatební tradice a pověry

Kolona aut a troubení

Dříve se cestou na obřad i zpět práskalo bičem, lidé v průvodu cinkali zvonečky, chrastili dřívky a podobně. To všechno proto, aby odehnali zlé duchy a chudobu, aby negativní jevy nenásledovaly manžele do jejich nového příbytku. Dnes se cestou na obřad a zpět troubí klaksony vozidel a za auta se přivazují plechovky. Kolonu vozidel vede auto ženicha. Následují svatebčané a jako poslední v koloně jede auto nevěsty.

Něco starého, nového, půjčeného i modrého

Dávná tradice, že by nevěsta ve svatební den měla na sobě mít něco starého, něco nového, něco půjčeného a nakonec i něco modrého patří k nejznámějším a nejdodržovanějším zvykům. Málokdo už pak ale ví, co má tato tradice symbolizovat. Něco nového má být symbolem nového začátku – nového života po svatbě. Něco půjčenoho by mělo pocházet od veselého a hodného člověka, aby to nevěstě přineslo do života štěstí. Stará věc je symbolem rodinné tradice, kterou si s sebou nevěsta do manželství odnáší. Modrá věc pak oředstavuje manželskou věrnost.

Myrty

Aby bylo znát, kdo patří mezi svatebčany, zdobí se šaty takzvanými voničkami či vývazky. Připevňují se všem svatebčanům na klopy. Svědkové mají větší a rodiče mohou mít taktéž výraznější. Ženich má takzvanou korzáž. Ta je tvořena z jednoho květu z nevěstiny kytice.

Zkouška ženichovy osobnosti

Nejen nevěsta, ale i ženich se podle dávného zvyku musel podrobovat testu osobnosti a to následujícím způsobem: ráno, ve svatební den, když přijel do nevěstina domu, narafičili pro něj na dvoře špalek, sekyru a dříví a hned vedle láhev alkoholu. Sáhl-li ženich po sekyře, bylo to znamení, že bude dobrým hospodářem. Vzal-li do ruky raději láhev, zvěstovalo to špatného hospodáře a navíc opilce.

Družičky

Družičky jsou ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl svůj význam: duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s některou z družiček.

Perly

Traduje se, že nevěstu by ve svatební den neměly zdobit žádné perly, nebot ty by ji přinesly slzy v manželském životě. Někde se pak traduje, že perlí nosí slzy, jen pokud si je nevěsta koupí sama. Jsou-li perly darované, nosí štěstí.

Svatební závoj

Svatební závoj je symbolem neposkvrněnosti. Taktéž si jím nevěsta zakrývá obličej a nosní dutinu, jíž zlí duchové rádi pronikají do těla, proto se z obličeje něvěsty snímá až na úplném konci svatebního obřadu.

Motýlek

Pověrčivé nevěsty by neměly připustit, aby měl jejich nastávající ve svatební den uvázaného motýlka. Jak totiž praví pověra, mohl by jim ženich, podobně jako motýlek frnknout. Ty, které se chtějí této nemilé zkušenosti dokonale vyvarovat, by měly upozornit i všechny ostatní muže na svatbě, aby nenosili pro tento den motýlka, jinak způsobí, že jim odletí manžel a rodinné štěstí.

Vážná tvář

Dávná svatební pověra praví, chce-li se nevěsta v manželství smát, má jít k oltáři s vážnou tváří. Nevěsty smějící se cestou k oltáři nebudou mít dost důvodů ke smíchu v manželství. V minulosti si nevěsty své veselé, šťastné manželství pro jistotu pojišťovali pláčem cestou ke svatebnímu obřadu.

Ohlédnutí vzad

Dávná svatební pověra praví, že ta nevěsta, která se cestou na svatební obřad ohlédne vzad, bude brzy hledět do rakve svého muže. Další pověra pak říká, že kráčí-li nevěsta k oltáři, měla by hledět stále jen před sebe. Nevěsta, která se cestou ohlédne za sebe, se dle pověry brzy rozvede.

Únos nevěsty

Únos nevěsty symbolizuje dívčino odloučení od rodiču a přechod do nového života v manželství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci, unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné.

Tanec se závojem

O půlnoci sundává nevěsta závoj a začíná tančit se zavázanýma očima. Svobodné přítelkyně by měly tančit kolem ní. Nevěsta se pokouší jednu z nich chytit a nasadit jí závoj. Ta, která bude chycena, bude příští nevěstou.

Penízek a čtyřlístek ve střevíčku

Chce-li nevěsta pojistit štěstí v manželství, měla by si ráno schovat do pravého svatebního střevíčku čtyřlístek. Chce-li být nejen šťastná, ale i bohatá, měla by si do lévé boty schovat drobný penízek, který přinese do manželství bohatství.

Házení rýže

Při odchodu novomanželů ze svatební síně ven bývá zvykem zasypávat je rýží nebo okvětními lístky. Podle tradice jim má toto počínánívynést dostatek potomstva a ostatní hojnosti ve společném životě.

Koule na noze nebo chomout

Po obřadu pak před kostelem, úřadem, nebo na jiném místě, kde budete mít svatbu, čekají přátelé a známí, aby ženichovi přivázali k noze železnou kouli, nebo natáhnou před novomanžele lano. Ženich se sze vých hříchů mládí musí vyplatot a nebo musí ukázat svůj um a tupou pilkou na železo zámek přepilovat. Jeho novomanželka mu má být oporou a podporovat jej. Někdy přátelé také ženichovi nasadí koňsky chomout, aby věděl, do  čeho „vlezl“ a že manželství je také někdy pěkně těžké, pokud manželé nepotáhnou spolu.

Rozbití talíře a jiné střepy

Podle zvyku se talíř před svatební hostinou rozbijí nejen pro budoucí úspěchy, ale také jako symbol vzájemné spolupráce. Některé prameny dokonce uvádějí, že prasknutím porcelánu od sebe manželé odhánějí zlé duchy.

Práh

Ženich by měl nevěstu přenést přes práh a to jak na hostině, tak i doma. Toto prý přelstí zlé duchy, kteří číhají pod prahem. Dalším vysvětlením bylo, že pod sukní nevěsty se mohou zlí duchové skrývat a proto, když ji ženich zvedne do výše, vytřepe je ven ještě před domem.

Proslov

Otec nevěsty by měl pronést proslov. Proslov by měl být požehnáním novomanželům do společného života.

Polévka z jednoho talíře

Společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře na svatební hostině symbolizuje jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného rodinného krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.

Rozkrojení svatebního dortu.

Podle tradice má nůž držet nevěsta, její ruku má přitom překrývat dlaň ženichova, tak jako symbol její opory. Žáadný ze svatebčanů by neměl ochutnání svatebního dortu odmítnout, jinak to jemi, ale i novomanželům, přinese smůlu. Aby neměla nevěsta uplakané děti a nouzi v manželství, nesmí péct ani jinak pomáhat s pečením svatebních koláčů, dortu a cukroví.Které družičcš se ukrojený kousek ze svatebnho dortu na talířku převrátí, do roka se vdá a nebo zůstane sedm let neprovdána. Uchovat jednu porci ze svatebního dortu patří rovněž ke starým tradicím. Aby svazek vydržel, novomanželé si zmrazí vrchní patro svého dortu a sní ho společně při prvním výročí.

Házení svatební kytice

Prastará tradice praví, že ta dívka, která nevěstinu kytici ukořistí, se do roka provdá.

Vystřelování podvazku

Házení nevěstina podvazku je tradiční pánskou alternativou házení kytice. Ženich za přítomnosti všech nesezdaných přítomných pánů musí sundat nevěstě podvazek – bez pomoci rukou, zuby. Když se mu to podaří, postaví se k přihlížejícím pánům čelem, podvazek natáhne a vystřelí. Ten, kdo podvazek chytí, se podle pověry do roka také ožení. Tato tradice, jakkoliv by se mohla zdát novodobá, má kořeny již ve středověké Anglii. Lidé tehdy věřili, že ten, který si domu odnese kousek nevěstina oblečení, bude mít v příštím roce štěstí.